Každá centrálně či násilně řízená společnost se snaží démonizovat peníze a bohatství. Už od útlého věku dětem vštěpují negativní obraz bohatství. V pohádkách jsou hrdinové často chudí, ale odvážní, schopní postavit se silným a zlým boháčům, kteří vlastní hrady, mají armády a jsou nenasytní. Sama jsem do jisté míry touto propagandou ovlivněná. Když se řekne slovo boháč, koho si jako první vybavíte? Já vidím tlustého, protivného chlapa, který nic neumí a své jmění zdědil po svém otci, který byl také tlustý a zlý, a ten ho získal od dalšího tlustého zloducha… Je to docela úsměvné, co? Zkuste si schválně napsat na papír pár pohádkových postav, které vnímáte jako dobráky. Kolik z nich je bohatých?
To, jak jsou peníze prezentovány v mainstreamu, není náhodou: okázalý nevkus, bezduché galavečery plné zlata, umělé holky, bez lásky, bez emocí.
Skutečná podstata peněz zůstává skrytá. Peníze představují možnosti, čas a především informace.
